Pověst nelhala. Ubytování bylo výborné za rozumnou cenu a paní domácí nám hned první večer dala několik tipů na výlety. V rodinném hlasování na další den jednoznačně zvítězila cesta na Kohútku za borůvkovými knedlíky.
... ale nakonec stálo za to. Markétka knedlíky setřásla na trampolíně a potom jsme se vydali na Portáš. Zdolat hranici ale není jen tak.
Cestou jsme se poprvé pořádně rozhlédli po kraji...
... a pak jsme si na Portáši dali kafe, odpočinuli si na hřišti a Markétka zkusila udělat své první portrétní fotografie.
V úterý jsme na mnohá doporučení navštívili zlínskou ZOO v Lešné. Moc se nám líbila, jen to trochu vypadalo, že kapacitně nestíhá. Ale děti tam byly totálně spokojené - Markétka vůbec nechtěla opustit hřiště a Filip se pořád rozhlížel a vůbec nechtěl spát. Hodně se nám líbili zamotaní i nezamotaní ptáci...
... ale nejlepší byla lví etudka. Lvice pospávaly na terásce a byla to zřejmě dost nuda.
Pan Lev už se na to nemohl koukal a přišel to tam trochu srovnat.
Ale dámy si z toho vůbec nic nedělaly. Tak se trochu naštval...
... a pak šel taky spát.
Zámek jsme si prohlídnout už nestačili. Ale rádi bychom se tam brzy vrátili a napravili to.
Vestředu přijela jedna z návštěv za námi a šli jsme prozkoumat okolí. Tam, kde loni prý bývaly husy, bylo letos hejno hlídacích krůt. Zaujaly postavení a zahájily hru Král vysílá své vojsko. Raději jsme se rychle dali na ústup.
... a našli Karlovu chalupu.
U jednoho krámečku jsem pak obdivovala matrici na modrotisk.
Pak jsme k Markétčinu velkému potěšení vyjeli lanovkou na Pustevny. Dali jsme si oběd, Markétka pokračovala ve svém zaučování s foťákem...
... a já obdivovala Jurkovičovu výzdobu a trochu se rozčilovala, co to tam propána stavějí a proč je tam takové šílené lešení či co to je. Teprve po chvíli mi došlo, že sledujeme úsilí zachránit sebemenší část shořelého Libušína.
Prošli jsme se po hřebeni, ale až na Radhošť to s Markétkou ještě nebylo. Aspoň jsme nemuseli spěchat a měli čas si pořádně pohrát a dát si nějakou dobrotu.
Cesta lanovkou dolů byla úžasná s bonusovým výhledem. Je ta Morava krásná! Pak nás na parkovišti čekala studená sprcha - někde cestou jsme z kočáru vytrousili Markétčin puntíkovatý batůžek se všemi dárečky, který ten týden od návštěv a přátel dostala :( ten povedený den hodně hodně zešednul.
Ale má to dobrý konec! Ráno jsme zabalili a vydali se na zpáteční cestu. Ještě jsme zkoušeli volat na některá místa, kde jsme se včera pohybovali. Už jsme byli v autě, když začínala otevírací doba v lanovém centru, kolem kterého se ze spodního parkoviště chodí k lanovce... a tam ho skutečně měli! Vypadl nám na kamenitém úseku cesty, kdy jsme i Filipa vyndali a kočár táhli za sebou, jak se dalo. A ti dobří lidé nám ho i ochotně poslali. Díky!
Nejen proto se chceme na Valašsko vrátit, třeba už příští rok ten Radhošť dáme ;)
Všechna místa vaší dovolené dobře znám a jsou mi velmi blízká, s radostí jsem četla tvůj článek. A dobrý konec puntíkatého batůžku mě potěšil podruhé:-)
OdpovědětVymazat:)
VymazatKonec dobrý - všechno dobré. ;) My jsme prohlídkou ZOO Lešná končili naši letošní dovolenou. Tak že by třeba příští rok? ;-)
OdpovědětVymazatTo je nápad! ;)
Vymazat