Hrací knížka podruhé

U Markétky měla a má ta její pořád úspěch. Práce jako na kostele - zařekla jsem se, že už nikdy.
Ale nakonec jsem ještě na jednu kývla - zájem byl milý a vytrvalý.

Nechtěla jsem všechno jen opisovat a občas jsem pomýšlela na nějaké změny (i ohledně postupu), ale nakonec se ukázalo, že nemá smysl pokoušet se objevit Ameriku. Tak jen nějaké změny v dezénu látek. Taky bylo jasné, že tam nemůže být panenka (knížka je pro hošíka). Napřed jsem zamýšlela postavičku úplně vynechat a nahradit, ale pak se mi zdálo, že by chyběla. Takže tentokrát... ale pojďte se podívat!

Botička a navlékání tkaničky a spousta knoflíků a gumiček a taky brzdičky.
Medvěd si zase schovává do kapsy na bříšku gumičku s navlečenými korálky.

Místo panenky je tam - zahradník! Pěstuje jablíčka.

Někdy to počasí venku není nic moc, tak si obuje pořádné kožené boty a a aby mu neprofouklo,
vezme si softshellku.

Ani mu moc nevadí, že se mu na zahradě usídlila rodinka obrovských šneků.
Občas se koukne z okna a s některým z nich si chvilku povídá.

Na poslední stránce kreslení - do kapsičky se dá schovat ořezávátko, guma nebo jiná nezbytnost.

A to už je konec...
Tady ještě před odesláním na památku se svou "starší sestrou" :)

Teď už je na cestě za svým novým majitelem, tak snad udělá radost!

Biatlon

Veronika Vítková a Darja Domračevová přicházejí na květinový ceremoniál


Nešlo odolat. Splašila jsem kamarádku a vyrazily jsme na biatlon. Na tak velké akci po mnoha a mnoha letech (desetiletích?). Vrstev oblečení víc než pověstná cibule, nádherné počasí. A medailový bonus :)

Had vinoucí se od zastávky v Novém Městě byl nekonečný a dobře naladěný.
(Kamarádčino srdce bije rakousky, ale u závodu žen to tolik nevadilo :)

U vstupu jedna nezbytná po Markétku

Při čekání na závod nás fascinoval potulný obchodník se svařákem. Byl zjevně otužilý a statečně vydělával - kelímek za 80 Kč. Rozhodně neměl nouzi o kšeft.

 



Veronika Vítková několik vteřin před startem

Jitka Landová pár metrů po startu

Gabriela Soukalová včas na startu i se všemi nezbytnostmi

Přehled o dění přímo proti tribunám

Veronika v cílové rovince...

... a na stupních vítězů :)

A tady i já skromně slézám z nejvyššího stupínku, ve všech těch vrstvách poněkud prkenně :)

Závod mužů probíhal už za méně příznivých světelných podmínek, tak jsem sbalila foťák a o to více fandila. Ondrovi Moravcovi startovní číslo 1 nesvědčilo a závod mu vůbec nevyšel. O to víc potěšil Michal Šlesingr pátým místem - připadalo mi, že v cílové rovince přímo letěl. Škoda těch 0,7 sekundy, k další bedně bylo hodně blízko.

Ryk na tribunách byl chvílemi k nevydržení, ale ty okamžiky, kdy dav české závodníky doslova nesl přes stadion, byly dokonalé. A napjaté ticho a především nadšené zahučení při každém zběleném terči... stálo za to být u toho!

Byla jsem z domu pryč necelých čtrnáct hodin, ale jako bych se vrátila z jiného světa. Ještě mi brní uši
z frkaček a ještě se tak trochu usmívám. Můj milý muž mě přivítal slovy, že mi oba závody nahrál, abych se na to mohla v klidu podívat. Není geniální? :)