pondělí 29. září 2014

Háčkovaný kabátek

Velká prázdninová výzva. Chtěla jsem nějakou činnost na chvíle, kdy se budu vyhřívat někde na zápraží
a nebudu moct sedět u šicího stroje ani u jiné domácí práce. Tenhle kabátek (díky, že je volně k dispozici!) mě okouzlil, jak jsem na něj narazila. Hned na náš první "stavební" pobyt jsem odjížděla vybavena pestrobarevnými klubíčky (paní v galanterii na mě zprvu koukala dost nedůvěřivě, ale když jsem konečně domixovala, spokojeně kývla hlavou) a vytisknutým návodem. Po třech týdnech jsme se vracely a na klubíčka nikdo ani nesáhl. Respekt byl velký.

Šumava mi svědčí, v Hošticích jsem se odhodlala. Barvy mě bavily, ale počítání ok u sedla bylo trochu
o zblbnutí. Když jsme se vracely a já hotové sedlo ukázala manželovi, pobídl mě, ať to rychle dodělám, než z toho malá vyroste. Zkusila jsem jí to přehodit a v nezkušenosti s tímto střihem jsem totálně zpanikařila. Několik hodin jsem různě párala a zachraňovala... pak jsem se vrátila k původnímu a smířeně si začala zvykat na myšlenku, že to raději dodělám, jak má být, a kabátek bude nosit nějaká menší slečna.

Postupně se začalo ukazovat, že to zas nebude tak ztracené. Práce šla už hezky od ruky a jak řad přibývalo, na Markétce se to stále lépe usazovalo. Nebýt toho, že jsem rukávy dvakrát předělávala a nově vymýšlela, aby mi vyšly barvy, bylo by hotovo mnohem dřív. Ale to zrovna nebylo na zahradě tak krásně :)





































































































Poznámka k návodu:
při přechodu ze sedla na vzor je třeba trochu matematiky - 2 oka jsou řekněme nejasná (z hlediska počtu, nikoli techniky) a rozpočítávala jsem to snad pětkrát. Ale když už víte, že odtud vítr vane, dá se to splavně vyřešit.
Malinko vlastních úvah je třeba i při dělání rukávů u menší velikosti (počet řad atd. - ale to koneckonců může být individuální).

A pro nezkušené jako jsem já: kupte dost materiálu. Celková spotřeba v podstatě souhlasí, ale čím víc barev, tím větší rozptyl. (Nemluvě o tom, že jsem do poslední chvíle netušila, jak to vlastně s barvami chci udělat.) Jednu tmavou fialovou jsem dokupovala. Když jsem dodělávala rukávy a nevycházelo mi to, šla jsem dokoupit další. Už nebyla a asi nebude a sehnat se dá v Břeclavi :o) Naštěstí i tam dosáhne ruka mé kamarádky, tak zřejmě Markétce během zimy ještě nějakou řadu k rukávu přiháčkuju. Takhle je to jen tak tak :)

Materiál: Steinbach Wolle - Capri (100% bavlna)

pondělí 15. září 2014

Batůžek

Kamarádky holčička měla v Rokytnici batůžek. Bylo zřejmé, že Markétka potřebuje taky :)
Z pastelkovníku zbylo trochu koček, které se jí moc líbily, tak nebylo o čem přemýšlet. Koček ovšem nezbylo moc (měla jsem jich od Mellu celých 30 cm!), tak jsem pomalu víc času než šitím strávila přebírám látek a kombinováním. Nakonec našel využití 10cm pruh s ptáčky, který jsem všecka okouzlena pořídila před časem ve zbytkárně u Mráze.
Celý batůžek je podlepený vlizelínem, přední díl pak ještě vyztužený penefolem. Jestli budu do budoucna šít nějaký další, otázku výztuhy ještě dopromyslím (včetně varianty "jestli vůbec"). Uvnitř je podšívka
z kanafasu s vnitřní kapsou. Střih je od oka, ale v případě zájmu by se dal sdělit. Než jsem stříhala podšívku, už jsem si ty míry raději poznamenala.


Dodělala jsem ho během poledního spaní, takže když jsme po svačině vyrazily do Sokola,
Markétka si nadšeně nesla cvičky a pití.





pátek 5. září 2014

Kočičí pastelkovník

Pro kamarádčinu tříletou holčičku na přání s kočičkami a kromě bloku na kreslení i kapsou na omalovánky. (Překvapilo mě, jak málo je látek s kočkama, třeba oproti sovám.)
Po hrací knížce s pastelkami mnohem jednodušší věc, ale o to víc to nešlo a zlobilo, co mohlo.
Jako výztuha tentokrát penefol, dojmy zatím rozpačité, ještě pořád si vykáme.

Pod dírou na zasunutí bloku je kravička a pod pastelkami se schovává kočka. Je trochu škoda, že vyšla téměř s páskou přes oči, ale když mi to Markétka kontrolovala, neviděla to jako problém
- kočka prostě dělá Baf!


























Pod klopou na omalovánky se pase ovečka... díra tentokrát větší bez výpustek, aby se tam holčičce
ty omalovánky lépe zastrkávaly.




Poprvé jsem druky přidělávala kleštěmi, ten blažený pocit proti mlácení kladivem!



















































Markétka se jakžtakž smířila s tím, že pastelkovník není pro ni, ale je jasné, že s kočkama jsme ještě neskončily!